Tom10000

   Uběhlo dalších šest let. Pro některé se nesli v duchu pokračující či spíše obnovené války o Náplavomarku (Démon), pro jiné se staly zdrojem obav (Rhaenys) a pro jiné dokonalou situací, jak se chopit moci (bratr nemocného vládce Náplavomarky). Stále tu však vnímáme hlavní roli někoho zcela jiného, jemuž šest let ubralo na kráse i na zdraví. Krále Viseryse.

   Ačkoliv se dokázal velmi dobře vyléčit ze zranění o trůn, věk a doba, v níž neexistovaly léky, ho dohnala. Upoután na postel, bez jednoho oka a velmi vážně nemocný, je zcela závislý na pomoci bližních. Mimo léčitelů má ale jen pobočníka a svoji ženu Alicent, jež si s ním neví moc rady. Blíží se jeho úmrtí, a již dlouho neviděl celou rodinu pohromadě, jak by si přál.

   Navíc se schyluje k boji o nástupnictví, kde rozhodně nesmí chybět. A tak nastane okamžik pro něj velmi důležitý: Zvedne se z postele, a ukáže se celé šokované rodině. Jeho rodině, a i příbuzným. Okamžik, kdy jde k trůnu, se mne osobně zapsal do srdce nejvíce. Starý, velmi moudrý a milý král, ač s mnoha chybami, se stále snaží o mír v říši i v rozdělené rodině.

   Jeho slovo platí. A ten, kdo bojoval o moc, umírá rukou jeho bratra. Je důvod slavit. Na Rhaenyřinu žádost, to jest žádost jeho jediné (a prvorozené) dcery jsou rodiny spojeny přes svatbu dvou jejich synů a dvou Rhaenysiných dcer. Navíc se všichni usmiřují a hraje hudba. Má možnost po dlouhé době vidět všechny šťastné. Tak, jak si to přál.

   Jenže jeho čas se krátí. Zbývá mu velmi málo. Dá se tomu říci klid před bouří. Dokud žije, má Alicent moc. Může být s Rhaenyrou stále relativně v pohodě, ale poté se jeho dcera chopí moci a jeho manželka o ni přijde. Dokud žije, mají z něj jistí lidé respekt. A dokud žije, je říše relativně zcelená a nezažívá válku.

   Brzy zemře. Uvidíme, jestli v mezipauze mezi díly, či až v tom příštím. Je ale jisté, že jedna část končí, a spolu s ní i známá pohoda. A Taktéž i role Paddyho Considina. Vzdávám mu veliký respekt. Viserys u večeře viz. foto (vlastní tvorba)...