Tom10000

Velmi krátce: Poté, co se Eritrea stane zajatkyní na cestě do pevnosti, kde mají Amberle a Wil najít cestu do Úkrytiště, se na ni ze všech stran, snad kromě Wila, sype posměch. Amberle se zcela zatvrdila vůči jakýmkoliv citům a nekomunikuje už s nikým, ani s tím, k němuž stále cítí silné pouto, bohužel (nebo, podle mého názoru, naštěstí) narušené aférkou mezi ním a tulačkou.

   Cestou se ale střetnou s jejím šéfem. Jejich poslední útok končí neslavně. A to právě díky Eritrei. Měla možnost zvolit si svobodu a jít si za svým. Třeba dojít za Wilem, odpoutat ho, a poté nějak svést, ať se s ní vydá do širého světa. Jenomže v okamžiku, kdy už mohla odjet, spatřila něco, co jí rovnou bilo do očí jako silné varování.

   Její nenáviděný takzvaný "otec", jak se mu dříve přezdívalo, se rozhodl princeznu zotročit. Stejně, jako kdysi ji. A mimo to i znásilnit. Eritrei došlo, jak moc už by byla zkažená, kdyby ignorovala tak nechutný čin. A proto, možná i kvůli Wilovi, možná i kvůli vlstní touze po polepšení, rozhodla se Amberle zachránit. Svého šéfa nemohla zabít, nezvládla by to, jak se už zmínila v předchozích dílech.

   Avšak i tímto krokem dokázala, hlavně princezně, svoji loajalitu. Možná i díky záchraně Wila (s pomocí) si nakonec, časem, vybojuje jejich důvěru. Asi. V tomto případě jejímu zlepšení moc fandím. Samozřejmě, v určitých mezích. Dobrá Eritrea by už zase nepředstavovala nic z té, o níž jsem už při prvním pohledu začal ihned uvažovat jako o jedné z TOP postav. Při záchraně princezny viz. foto (vlastní tvorba)...