Gore

Filmové zhodnocení:
V 9. týdnu jsem viděl 8 filmů, z nichž 2 byli životopisné (skěle natočený biopic Trumbo, o legendárním komunistickém scénáristovi Daltonovi Trumbovi s Bryanem Cranstonem v titulní roli a velkou sestavou dalších hvězd v menších i větších rolí; a gangsterský biopic Legendy zločinu, o zločineckých bratrech Krayových, kteří ovládali podsvětí Londýna v 60. letech minulého století, s vynikajícím Tomem Hardy v dvojroli bratrů, kdy však film jako takový zůstal na půli cestě, stejně jako žánrově spřízněný Black Mass: Špinavá hra); 2 české snímky (přičemž jeden horší, jak druhý, parodie Wilsonov byla hloupá, nevtipná a navíc nudná, se špatnými rolemi a celkově blbým scénářem; ale drama Laputa dopadla ještě hůř a sledování bylo úplné martýrium, kdy příběh o servírce v příšerném podání Terezy Voříškové, která vyšukává se svými hosty, a pak má depku, když se oni kurví s jinými, má hloupý a nudný scénář, který je nezáživně zpracován a víc jak polovina filmu jsou blbé žvásty o ničem v hospodě); 2 komedie (nečekaně feel-good povedený Stážista se skvělým Robertem De Niro a mírně přehrávající Anne Hathaway, o aktivním sseniorském stážistovi a neurotické šéfce, který byl vtipný a měl dobrou atmošku; a dramaticky komediální Dokonalý šéf z kulinářského prostředí, kdy se nejedná o nic výjimečného, ale na jedno zhlédnutí neurazí); 2 dramata (kultovní Den kobylek ze 70. let, od kterého jsem čekal víc a byl jsem mírně zklamán, navíc jsem ho viděl s českým dabingem, který byl asi nejhorší, co jsem kdy slyšel; a ubrečené Otcové a dcery s klepajícím se Russellem Crowem a kurvoidní Amandou Seyfried, kdy mám oba herce rád, ale zde mi vůbec nesedli a film se dost táhl).

 

Nejlepší film týdne:
Trumbo – životopisný film o hollywoodském scénáristovi Daltonu Trumbovi, který byl ve 40. letech tak odvážný, že se stal komunistou a pak za to musel trpět, neboť v době mccartysmu v 50. letech byl zapsán na hollywoodskou černou listinu, šel do vězení a po návratu měl zakázáno psát scénáře. Film je zpracován zajímavě a napínavě, má suprový scénář Johna McNamara, jehož je to první filmový počin, jinak je znám jako ostřílený seriálový tvůrce, nezvykle skvělou režii Jaye Roache, který je známý spíše komediemi (např. trilogie Austin Powers nebo Fotr je lotr) a úchvatné herecké obsazení i v těch nejmenších rolích. Z dalších filmů bych vyzdvihl feel-good komedii Stážista, ze kterého jsem opojný pocit.

Nejslabší film týdne:
Laputa – jen těsně "vyhrála" Laputa nad stejně blbým Wilsonovem, kdy Wilsonov byl o malinko snesitelnější. Laputa je o něco málo hloupější a nudnější, s nesnesitelnými hereckými výkony.

Nejlepší herecký výkon týdne:
Tom Hardy (Legendy zločinu) – Toma Hardyho mám hodně rád, a zde v dvojroli dvojčat Reggieho a Rona Krayových dokázal, že dokáže zahrát cokoliv, kdy se mu povedlo zahrát dva tolik odlišné a přitom podobné postavy, a vůbec přitom nesklouzl do kreatury ani jedné z postav. Z dalších herců stojí za zmínku Bryan Cranston jako scénárista Trumbo ve stejnojmenném filmu, kdy má oscarovou nominaci zaslouženě a dále nestárnoucí Robert De Niro ve Stážistovi, kdy tento bard by špatně nezahrál ani reklamu na vložky.

Emily Browning (Legendy zločinu) – sice Emily již měla mnohem lepší role, ale ani zde se neztratila a předvedla nám další ze svých zranitelných bytostí, které máme chuť ochraňovat, a při tom z ní strhat šaty, a přičemž ji v takových rolích máme nejradši. Z dalších hereček bych ještě vyzdvihl mou velkou oblíbenkyni Alicii Vikander, která však v Dokonalém šéfovi měla jen cameo, další oblíbenkyni Anne Hathaway, kdy však ve Stážistovi trošku přehrávala, nebo Elle Fanning jako dcera Trumba, kdy však její role nebyla tolik výrazná.

Nejslabší herecký výkon týdne:
Vojtěch Dyk (Wilsonov) – hrát debila jako debil není žádné umění a jeho výkon mě totálně iritoval a to nemění nic na tom, že ho nemám rád jako člověka, ale jako herec nebývá tak špatný, jako zde.

Tereza Voříšková (Laputa) – ono hrát úplně prázdnou a tupou postavu není nic jednoduchého, a Tereza to zrovna moc nezvládla a ono i to její herectví v této roli je hodně prázdné a tupé. U ní to zamrzí dvojnásobně, neboť jiné role zvládá vcelku dobře.

 

Hudební zhodnocení:
V 9. týdnu jsem slyšel 7 hudebních alb různorodých žánrů a všechny novinkové z roku 2016, mezi nimiž byli 3 legendy (američtí thrash metaloví matadoři Anthrax a jejich již jedenáctá studiovka For All Kings, která má velmi slušný rozjezd a dědkům to dobře šlape celé album, sice ke konci už to začíná být malinko monotónní, to ale nemění nic na tom, že to je stále slušné album, kterým nám ještě neřekli poslední slovo; mezi legendy se dá zařadit i německá kapela Scooter, která tesala základní kameny jak stylu Rave, tak Happy Hardcore a dnes je stálicí stylu EDM a letos vydala již osmnáctou studiovku, nazvanou Ace, kdy po pár posledních stagnujících albech, dokazují, že stále mají co říct a představili nám nadupané a vyrovnané album, které se dá kvalitou s klidem zařadit mezi jejich klasiky; legendou je již i tuzemská gothická kapela XIII. století, která letos překvapila novinkou Intacto, kterou by se dala zařadit ke svým klasikám z 90. let a obsahuje několik opravdu zajímavých songů); 2 metalové kapely (italský death metal Fleshgod Apocalypse a jejich v pořadí čtvrté album King, bylo mé první seznámení se s kapelou a hned velice milé překvapení, zejména pro vyrovnanost tvrdosti a melodičnosti, a určitě se v budoucnu podívám i po jejich předešlých albech; death metalem a black metalem nasáklá alternativní až nu-metalová kapela Drowning Pool vydala již šesté studiové album Hellelujah a opět mile překvapila a vydala opravdu zdařilé album, sice žánrově nezařaditelné, ale ta roztříštěnost se mi líbila); a dva sólisty (americká písničkářka Lissie vydala své třetí album My Wild West, které je opravdu zdařilé a po nudnějším Back to Forever z roku 2013, navazuje na svůj zdařilý debut Catching a Tiger z roku 2010; ostřílený skladatel James Newton Howard složil soundtrack i k poslednímu dílu Hladových her nazvané The Hunger Games: Mockingjay – Part 2, kdy tentokrát se jedná o jedno z jeho slabších děl).

 

Nejlepší hudební album týdne:
XIII. století – Intacto = česká gotická legenda svým novým albem ukázala, že ještě má, co říct a nasázela vedle sebe několik povedených hitů (hitové Nocturama a Hodina stínů, pomalá V slzách příštích dnů...) a jen dva slabší songy (ukřičeně nudná Horror Monsters a zbytečně rozjuchaná Nebe pod Berlínem).

Nejslabší hudební album týdne:
James Newton Howard – The Hunger Games: Mockingjay – Part 2 = je to sice nejslabší část z celé tetralogie, ale i tak není vyloženě špatné a má pár zapamatování hodných momentů, kdy však ve velmi kvalitní konkurenci tento týden, je nejslabším albem.