Ryuuhei

Že jsem na deníček zapomněl? Ano, je to tak. Nebýt kamaráda, co se po x měsících ozval, úplně by mi to vypadlo a porušil bych svou „tradici“.

Problémem je, že jsem v tomto měsíci viděl skutečně jen 5 filmů. Už je to tak. Mé priority se převrátily a sezení za obrazovkou televize (či čehokoliv za účelem sledování filmu) vystřídalo sezení za obrazovkou počítače, nově nalezená chuť změnit život, začít cvičit a věnovat se víc zdravé stravě, atd. Začal jsem totiž pozorovat, jak mé psychické, ale i fyzické zdraví jde úplně do kopru a řekl jsem si, že je načase s tím něco udělat a alespoň tím i pootevřít vrátka do nového, lepšího života.

Filmy samozřejmě zůstávají nadále jedním z mých koníčků, ale nemám důvod ani motivaci je sledovat tak, jak doposud. Toužil jsem zviditelnit se zde, na ČSFD, dostat se na nějakou příčku a získat si alespoň menší pozornost komunity. Bohužel se mi to nikdy nedařilo a ani opakovaná snaha mě nedovedla vytouženému výsledku. Začal jsem se tedy soustředit víc na svůj YouTube kanál, který mi dodává pocit, že má moje tvorba aspoň trochu smysl, či na již zmíněné další změny v mém životě.

Díkybohu jsem si již na začátku měsíce prošel první dávkou očkování a znamená to, že se v příštích dnech KONEČNĚ DOSTANU DO KINA! Filmových restů je spousty, čeká mě návštěva Duše, Tichého místa, či jiných filmových novinek, které jsem kvůli covidu a omezením nemohl navštívit dřív (a ne, PCR či antigenní testy si nehodlám před každou návštěvou dělat). 

Tentokrát to tedy nechám bez hodnocení čehokoliv. Recenze k zhlédnutým filmům v červnu jsem sesmolil a co se týče mého aktivního sledování Like Housu, tam mi stále zbývá pár posledních dílů a v hlavě již celkem jasný verdikt (nejen ohledně oné omezené komunity, co na tento pořad nadává).

Uvidíme, jak to všechno bude, nechávám to otevřené, je i možné, že je toto můj vůbec poslední zápis do deníčku a svou další energii věnuju věcem, které pro mě mají větší význam. Kdo ví! Či se tu za měsíc zase sejdeme třeba s ohodnocením restů viděných v kině.