Davson

Zatímco redaktoři Blesku po slavnostním zahájení řešili zásadní otázky, zda Taťána Kuchařová randí s Ondřejem Brzobohatý (přišli spolu na zahájení), zda byla naostro (nebyla), zda je ve Varech i Agáta (je) a mezitím zoufale vykřikovali, že chtějí domů, my ostatní jsme tu přijeli za tím, co je základem filmového festivalu - a to jsou filmy.

První den, který mi připravil spíše bolehlav než potěšení, je za námi. Ve druhém dni je pro mě hlavním tahákem Velmistr hongkongského velmistra Wong Kar-waie, jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. Dále plánuji zhlédnout i Camille Claudel 1915, Ženu s tajenkou a Líbánky, u kterých zruším svůj už poněkud pozérský bojkot filmů Jana Hřebejka, který jsem vyhlásil po Krásce v nesnázích. Věřím, že má intuice nezklame a nebudu zklamán.

Už však zároveň vyhlížím neděli, kdy, kromě Světového championa (Hitchcock je prostě povinnost a možnost vidět jeho němý snímek v sále je výjimečná událost), hodlám vidět Norte, konec historie. Čtyřhodinový nezávislý filipínský film režiséra Lava Diaze bude nekompromisní zkouškou moji cinefilie. Už teď se těším a zároveň poněkud děsím.