JitkaCardova

Je to tři roky stará věc, ale narazila jsem na to dnes. A je v tom Shakespeare. Nejprve v kostce, co zazní v komentáři k videu: ...Meryl Streep podala hvězdný výkon v newyorském divadle Park Public Theater Gala v rámci každoročních shakespearovských her. Vystoupila ve vycpaném obleku s červenou kravatou a obličejem natřeným na oranžovo spolu s herečkou Christine Baranski v roli Hillary Clinton v duetu vypůjčeném z broadwayského muzikálu Kiss Me Kate z New York's Delacorte Theater. Duet se jmenuje Brush Up Your Shakespeare (Oprašte si Shakespeara) a v původním provedení ho zpívají dva gangsteři, kteří radí pánům, že zaručená cesta k srdci ženy vede přes recitování Shakespeara. Meryl Streep ztvárnila prezidenta opravdu věrně, včetně jeho malých rukou - a prasečích oček, dodávám já. A výmluvně sžíravá je podle mého i ta extrémně namachrovaně prodloužená kravata, jejíž rudý tenký koneček jí povlává mezi nohama.

Nepřestávám se obdivovat jak hereckému záběru Meryl Streep, tak jejím občanských a lidskoprávním postojům. Málokdo z herců na světové scéně mi připadá tak celoživotně konzistentní, vytrvalý, nenápadný a laskavý ve svých postojích a přitom silný v tom, co dělá jako člověk i jako herec zároveň. Dala jsem si tu práci a viděla většinu jejích snímků - celá řada se jich věnuje tématům ženské nerovnoprávnosti či odhalování systémových příkoří ve společenských poměrech různých dob, často dokonce motivovaných reálným základem, a zároveň jsou to naprosto vrcholné role a umělecké snímky - namátkou Sufražetka, Francouzova milenka, Silkwoodová (tam hrála naprosto božsky mladou svobodomyslnou dělnici, s Kurtem Russelem a Cher), Výkřik ve tmě, Jako nepoddajný plevel, Železná Lady, jednoznačně sem spadají třeba i Hodiny nebo pro mě trochu příliš romantizující, ale pořád dobré Vzpomínky na Afriku, Hrdinové a zbabělci nebo Tanec na konci léta, a také Sophiina volba... A pak je tady její nepřekonatelné mnohotvárné herectví samo o sobě a právě často opomíjený dost výjimečný hudebně-herecký talent, s nímž dokáže ztvárnit tak geniálně a neopakovatelně tragickou reálnou postavu, jakou byla Božská Florence - a to rozpětí, v němž zároveň věrně obsáhne Florence - i zkarikuje Donalda Trumpa, dvě tak extrémně odlišné falzifikující postavy.
A nakonec jsem upřímně vděčná, že navzdory tak špičkovým výkonům, jaké podává i u filmů celkově slabších, ale nikdy hloupých, takže i ty stojí za vidění, natočila těch snímků s hodnotovým přesahem tak neuvěřitelně hodně, že mám pořád ještě co objevovat, kam sahat, z čeho vybírat. Právě u ní totiž není při tom přehrabování nouze o objevení pravých pokladů. *~
Jo, a tady je pak ten její Trump i chvilku naživo: https://www.youtube.com/watch?v=CIDZiSXDmKo